Polsko dosahuje v našem výzkumu nejvyšší hodnoty individuální odolnosti ze všech sledovaných zemí. Přesto vykazuje nízkou důvěru v instituce a nižší životní spokojenost. Jak je možné, že společnost může být zároveň silná i nedůvěřivá?
Polsko dosahuje v Indexu odolnosti průměrné hodnoty 105 bodů, nejvíce ze všech sledovaných zemí. Nejde přitom o marginální rozdíl — Poláci zároveň vykazují nejvyšší podíl skutečně vysoce odolných jedinců (6,2 % nad hranicí 146 bodů). Na první pohled by se dalo očekávat, že taková společnost bude zároveň spokojená a stabilní. Data ale ukazují opak.
Poláci mají nejnižší životní spokojenost ze sledovaných zemí (5,8 z 10). Zároveň jejich materiální zajištění je slabší než například v Česku. Odolnost tedy v jejich případě nevychází z komfortu, ale spíše z adaptace na nejistotu.
Fyzická aktivita a zdraví
Překvapivě se ukazuje, že fyzická aktivita není hlavním zdrojem polské odolnosti. Až 37 % populace vůbec nesportuje, což je nejvíce ze všech sledovaných zemí. Přesto má Polsko nejvyšší podíl lidí bez diagnostikovaných onemocnění (63 %).
Adaptabilita jako klíčová síla
Polsko vyniká v adaptabilitě díky nejvyšší ochotě stěhovat se do zahraničí a s nejvyšším podílem lidí, kteří rádi zkoušejí nové věci. Také mají vysokou jazykovou vybavenost. To ukazuje na společnost, která je mentálně připravena na změnu, nikoli na její odmítání.
Zajímavým paradoxem je, že Poláci nejsou jen odolní, ale také méně úzkostní než ostatní. Pouze 19 % z nich popisuje svět skrze strach, což je výrazně méně než v jiných sledovaných zemích. Naopak nejčastěji ze všech uvádějí zvědavost (38 %). Odolnost se zde tedy neprojevuje jako reakce na strach, ale spíše jako schopnost fungovat v prostředí nejistoty bez výrazné úzkosti.
Svoboda nad rovností
Zatímco ve většině zemí je preference svobody a rovnosti vyrovnaná, v Polsku vítězí svoboda (62 %). Tento důraz na autonomii může být jedním z klíčových zdrojů odolnosti — lidé se spoléhají více sami na sebe než na systém.
Navzdory vysoké odolnosti je důvěra v instituce v Polsku nízká: vláda, parlament i média patří mezi nejméně důvěryhodné. Výrazně vybočuje i nízká důvěra v zaměstnavatele. To naznačuje model společnosti, kde odolnost vzniká navzdory institucím, nikoli díky nim.
Polsko ukazuje, že odolnost nemusí být výsledkem prosperity ani důvěry ve stát. Může vyrůstat z historické zkušenosti, kulturního důrazu na svobodu a schopnosti adaptace.
Silná společnost, ne silný stát
Polsko tak nepředstavuje model „silného státu", ale spíše model „silné společnosti". Odolnost zde nevychází z institucí, ale z jednotlivců, jejich postojů a schopnosti adaptace.
Metodologie
Výzkum vychází z kombinace kvantitativních šetření realizovaných v pěti evropských zemích. V České republice byl sběr dat zajištěn agenturou SC&C na reprezentativním vzorku 1 235 respondentů ve věku 16–75 let kombinací metod CAWI a CAPI. Na Slovensku, v Německu a Švédsku byl sběr realizován prostřednictvím online panelu (TALK ONLINE PANEL), vždy na vzorku 1 000 respondentů.
V případě Polska byla data sbírána odlišným způsobem a to prostřednictvím otevřeného online dotazníku (CAWI) na vzorku 991 respondentů. Sběr probíhal v delším časovém období a nebyl realizován přes panelovou agenturu. Tento metodologický rozdíl je důležité zohlednit při interpretaci výsledků. Zatímco data z ostatních zemí jsou založena na standardizovaných výběrových vzorcích, polský soubor může více odrážet aktivnější či více angažovanou část populace. Přesto rozsah dat i konzistence výsledků umožňují identifikovat robustní trendy, zejména v oblasti individuální odolnosti a adaptace.
Sběr dat:
Data collection CZ: SC&C spol. s r.o. · N = 1 235 respondents aged 16–75 · 23. 5. – 29. 5. 2025 · CAWI = 620, CAPI = 615 · LOI: 20–35 minutes
Data collection SK / DE / SWE: TALK ONLINE PANEL · N = 1 000 respondents aged 16–75 in each country · 31. 7. – 20. 8. 2025 · CAWI · LOI: 20–35 minutes
Data collection PL: online questionnaire (pl.odolnost.com/pl) · N = 991 respondents · 20. 10. 2025 – 24. 3. 2026 · CAWI · LOI: 20–35 minutes