Odolnost se stala stále důležitějším pojmem ve společenských vědách, veřejné politice i psychologii, zejména v kontextu globální nejistoty, sociální fragmentace, ekonomické nestability a rostoucích problémů duševního zdraví. Existující literatura se zaměřuje převážně na makroúroveň – tedy na to, jak státy, instituce nebo ekonomické systémy reagují na krize. Odolnost však existuje i na mikroúrovni a ovlivňuje, jak jednotlivci zvládají obtíže, adaptují se na změny a udržují si psychickou pohodu i přes stres a narušení.
Pochopení klíčových faktorů individuální odolnosti je proto zásadní, zejména v době pandemických hrozeb, geopolitických konfliktů, klimatických rizik a společenské polarizace. Systematické a srovnatelné měření odolnosti však zůstává metodologickou výzvou. Tento článek navrhuje nový analytický nástroj, Index individuální resilience (IIR), a aplikuje jej v mezinárodním srovnání ČR, SR, Německa a Švédska. Cílem je nejen měřit úroveň odolnosti, ale také zkoumat sociální, zdravotní a institucionální faktory, které ji v různých kulturních kontextech ovlivňují.
Metodologie
Studie použila kvantitativní, průřezový a komparativní design. Cílovou populaci tvořili jednotlivci ve věku 16–75 let. Reprezentativní vzorky byly získány v ČR (N = 1 235; CAWI 620, CAPI 615; sběr dat 23.–29. května 2025 agenturou SC&C) a na Slovensku, v Německu a ve Švédsku (každé N = 1 000; CAWI; sběr dat 31. července – 20. srpna 2025 agenturou Talk Online Panel).
IIR byl konstruován jako součet 60 otázek v rámci osmi dimenzí (maximální dosažitelná hodnota činila 226 bodů). Jednotlivé položky byly škálovány a přepočteny na standardizované skóre. Sociodemografické proměnné (pohlaví, věk, vzdělání) nebyly do indexu zahrnuty. Dimenze a jejich váhy byly následující:
Hodnoty, které uznává (14 %), důvěra v instituce (7 %), soudržnost (6 %), adaptabilita (18 %), duševní zdraví (11 %), dovednosti (6 %), materiální zabezpečení (18 %), fyzická aktivita a zdraví (20 %).
Dimenze
Proporční alokace by znamenala váhu 12,5 % na dimenzi, skutečné váhy se však pohybují mezi 6–20 %. Tato struktura odráží empirický význam jednotlivých oblastí. Index je vyvážen mezi objektivními faktory (fyzické zdraví, materiální zabezpečení, praktické dovednosti, tvořící 55 %) a subjektivními a psychosociálními aspekty (hodnoty, důvěra, koheze, adaptabilita, zbývajících 45 %).
Výsledky
Celková úroveň odolnosti
Průměrné hodnoty IIR: CZ = 102 · SK = 97 · DE = 100 · SWE = 104. Rozpětí skóre 10–197 bodů ukazuje značnou individuální variabilitu. Největší rozdíly mezi zeměmi byly v důvěře v instituce (SWE 50,7 vs. SK 37,3) a v oblasti dovedností/adaptability (Švédsko nejvyšší). Ačkoli se celkové skóre odolnosti ve čtyřech zemích zdá být relativně podobné, tato podobnost neznamená, že profily odolnosti jsou totožné — srovnatelná celková skóre IIR vznikají z odlišných kombinací silných a slabých stránek v jednotlivých zemích.
Zdraví a životní styl
Výsledky týkající se indexu tělesné hmotnosti (BMI) ukazují, že všechny čtyři země se v průměru nacházejí v pásmu nadváhy. Švédsko (průměrný BMI 25,9) je nejblíže horní hranici normálního rozmezí, následují Česká republika (26,6) a Německo (27,0), zatímco Slovensko (27,3) vykazuje nejvyšší hodnoty.
Fyzická aktivita ≥3× týdně: CZ 44 % · SK 31 % · DE 37 % · SWE 46 %.
Hypertenzi uvedlo 18 % respondentů ve Švédsku, zatímco v České republice, na Slovensku a v Německu to bylo 26–27 %. Výskyt psychologických nebo psychiatrických diagnóz vyžadujících léčbu byl nejnižší na Slovensku (6 %) a v České republice (7 %), ale výrazně vyšší v Německu (14 %) a ve Švédsku (12 %).
Adaptabilita a dovednosti
Výrazný mezinárodní rozdíl se projevil v úrovni znalosti angličtiny: podíl respondentů uvádějících „dobrou" znalost byl nejvyšší ve Švédsku (85 %), následovaný Německem (54 %), zatímco v České republice (33 %) a na Slovensku (27 %) byly hodnoty výrazně nižší.
Vlastnictví řidičského průkazu se pohybovalo ve všech čtyřech zemích v rozmezí 73–81 %. Hotovostní rezervy v domácnosti: SK 48 % · CZ 41 % · DE 24 % · SWE 17 %.
Soudržnost a podpora
Obecná důvěra („většině lidí lze důvěřovat"): SWE 39 % · DE 30 % · CZ 27 % · SK 14 %.
Podíl osob uvádějících 3–5 potenciálních pomocníků: CZ 38 % · DE 38 % · SWE 34 % · SK 29 %.
Celkově se Slovensko jeví jako nejzranitelnější — vykazuje jak nejnižší míru mezilidské důvěry, tak nejmenší sociální podpůrné sítě. Švédsko naopak vykazuje nejvyšší úroveň generalizované důvěry, naznačující spíše institucionalizovaný než rodinně založený model sociální podpory.
Institucionální důvěra
Nejvyšší důvěra byla ve všech zemích stabilně připisována záchranným složkám a hasičům (8,0–8,6/10). Naopak politické instituce (vláda, parlamenty) vykazovaly napříč státy nejnižší úroveň důvěry. Švédsko dosahovalo nejvyšších hodnot celkové institucionální důvěry, nejnižší důvěra v instituce byla zaznamenána na Slovensku.
Diskuse
Index individuální resilience (IIR) je založen na kombinaci osmi dimenzí. Největší mezinárodní rozdíly se objevují v institucionální důvěře a jazykových/dovednostních profilech. Český profil ukazuje relativně dobré zdraví a zabezpečení, ale nižší institucionální důvěru, což podporuje sebe-spoléhání, ale může oslabit kolektivní reakce na krize.
Závěr
Odolnost je multidimenzionální konstrukt ovlivněný zdravotními, materiálními a socio-institucionálními faktory. Výsledky ukazují jak mezinárodní rozdíly, tak velkou intra-populační variabilitu. Tyto poznatky potvrzují, že odolnost není pouze osobní vlastnost, ale je formována širším socioekonomickým a kulturním prostředím.
Reference:
Bristow, G. and Healy, A. (2018). Innovation and Regional Economic Resilience: An Exploratory Analysis. Annals of Regional Science, 60(2), 265–284.
Crowne, D. P., and Marlowe, D. (1960). Marlowe-Crowne Social Desirability Scale (M-C SDS). APA PsycTests.
Fjäder, Christian. (2014). The nation-state, national security and resilience in the age of globalisation. Resilience, 2:2, 114-129.
Hjemdal, O. et al. (2015). The cross-cultural validity of the Resilience Scale for Adults. BMC Psychology, 3:18.
Friborg, O. (2005). Validation of a scale to measure resilience in adults. University of Tromsø.
The Fund for Peace. (2022). State Resilience Index Dashboard.